Víte proč se za nimi pachtíme?

Protože jsme jim udělili hodnotu. Ta hodnota není jen cena, například 10 milionů. S ní je spojen i určitý vyšší komfort bydlení (oproti panelovému domu, soukromí, klid, bezpečí), sociální postavení, investice.
Dopustili jsme, že jsme si začali Vážit hmotných hodnot, mnohem víc, než těch nehmotných. A teď pozor – neříkám, že bychom se měli vzdát hmotných věcí jako domy, auta, lepší zdravotní péče. To vše by mělo být nedílnou součástí našich životů a zcela zdarma, či za minimum peněz a dostupné všem. A je to zcela realizovatelné.

Můj článek je o tom, jak jsme si myšlení nastavili pouze jedním směrem. Spotřebním. Ale mnohem lepší, efektivnější by bylo tento směr myšlení opustit a myslet Tvořivým směrem. Ten v sobě zahrnuje lidskost, spolupráci a vysoce mravní a duchovní hodnoty. V konečném sledu (tak jak uvádím v příspěvku) je to výhodnější pro všechny lidi.

Ale co je to to Tvořivé myšlení že? Když známe jen to spotřební…. A právě my všichni lidé musíme na tomto poli pořádně „máknout“ abychom v blízké budoucnosti nečelili krizím, které nezvládneme. . .

Hodně lidí se skutečně celodenně pachtí s vidinou materiálního zisku, jenomže jejich cíle bývají obvykle snadno pochopitelné. Tak třeba konečně chtějí koupit auto, které bude startovat po otočení klíčkem a nenechá je ve štychu. Sní po desítkách let o bydlení, kde celá rodina nebude stát frontu na koupelnu. Nebo se chtějí ještě jednou v životě podívat mimo Evropu. Nechtějí být na stáří na „výminku“ v jednom bytě s dětmi. Chtějí s partnerem párkrát za měsíc vyrazit do restaurace a nestát celý večer u plotny. Nebo třeba chtějí někomu z rodiny pořídit zdravotní péči nad rámec toho, co hradí pojišťovna.

Je to přízemně materiální? Možná ano. Potřebují to k přežití? Ne.

Ale je to lidské a je to jejich volba. Lidi vesměs nejsou blbí, netápají ve tmách a nepotřebují, aby jim někdo vnášel do života (své) světlo.